Kopie sochy je věrná, jak ve velikosti, tak v technice zpracování, dělá se 1:1 k původnímu originálu. Představte si tedy staré sochy, které chcete zachovat, ale zároveň chcete mít sochu stále na původním místě. Zvolíte tedy takovou cestu, že soše necháte udělat kopii, originál schováte tam, kde na něj nepůsobí žádné vlivy (počasí, mechy, vandalové) a kopii umístíte na chtěné místo.
Jak se takové kopie dělají? Ondřejova nejoblíbenější je např. Plačící žena, v originále sekaná M. B. Braunem. Tato socha je skvostem barokního umění a nebylo jednoduché ji vysekat, sochař by se měl držet všeho, co na soše najde, směr sekání, naklonění dláta. Všechny úžlabiny dodržovat tak jako jsou na originále. Někdy je to záludné a jak sám Ondřej říká:
„Po celou dobu, co kopii dělám se od původního sochaře učím jeho řemeslu.“Je to tedy takový exkurz do minulosti, který přináší samozřejmě i spousty úskalí, jako je tvorba nového nářadí atd.
A co jsou tedy reprodukce? Většinou se používají tehdy, pokud sám autor sochu do kamene vysekat nemůže, nebo neumí. Rozumnějte tomu tak, že např. máte člověka, který udělá model z hlíny, následně odleje do sádry, ale sochu má v měřítku třeba 1:10 ke kamenné soše. Pak přichází na čas reprodukce, Ondřej podle tohoto modelu udělá kamennou sochu do požadovaného rozměru. Ale technicky mu nebrání předlohu jak zmenšit, tak zvětšit, nebo jí udělat 1:1 k původní předloze.
Přikládáme video se sestřihem zlomku kopií a reprodukcí, které Ondřej zhotovil.
Tým Sochy Doležal
Sledujte nás:
