Jelikož jste projevili velký zájem o facebookový příspěvek na téma Plačící ženy, rozhodli jsme se, že zjistíme více informací od Ondřeje Doležala, který kopii sochy dělal. Zjistili jsme nějaké zákulisní informace a ty Vám teď předáme. Blíží se totiž léto a spousta z Vás se možná směrem k Jaroměři a Josefovu vydá, tak abyste věděli, kam se určitě podívat, pokud chcete vidět krásné sochařské řemeslo.
Originál této sochy tvořil M. B. Braun roku 1730 a socha vznikla jako náhrobek Anny Miseliusové. Ta byla tchýní M. B. Brauna a žena vysekána na hrobě je manželka Brauna, které oplakává svou matku.
Tato socha má nezměrnou historickou a uměleckou hodnotu. Právě proto, když Ondřej tuto kopii dělal, muselo být na každý transport přiděleno povolení od Ministerstva kultury. Ikdyby přišli policisté, nebo kdokoli a prokazoval se, že má sochu odvést, tak to není možné. Zabraňuje se tak zlodějům, aby se nevydávali za někoho, kdo má oprávnění sochu odvézt.
I přes toto opatření si Ondřej nechal namontovat bezpečnostní zařízení. Alarm propojený s policií.
Vytvořit kopii sochy trvalo asi třičtvrtě roku a Ondřej na tuto dobu velmi rád vzpomíná. Jak sám říká, jako by se od mistra baroka celou dobu učil. Musel zkoumat, jak byla socha sekána, dokonce si vyrábět i vlastní nářadí, aby vytvořil kopii úplně věrnou.
Ondřej tuto sochu označuje za jednu z nejmilejších, ovlivnila to i složitost daného díla a výborné řemeslné zpracování původního autora. Socha byla v minulosti použita jako opravdový náhrobek a po obnovení jaroměřského hřbitova se pak tato socha použila jako centrální dílo hřbitova, které teď mohou obdivovat všichni návštěvníci hřbitova…
